Domy v dnešní době stojí velké peníze. Proto před jejich stavbou, nebo rekonstrukcí je třeba provést průzkumy pozemku. Podíváme se, které z nich jsou povinné, které nepovinné a v které fázi projektu by se průzkumy měly provádět. Mezi klienty panuje zmatek ohledně průzkumů pozemku. V zásadě se jedná o čtyři průzkumy. Pojďme si je přiblížit.
Ten je povinný. Důvod? Radon je přírodní bezbarvý radioaktivní plyn, který proniká do ovzduší a přeměňuje se na radioaktivní prvky. Drží se pod konstrukcemi budov a může se do budovy dostávat netěsnostmi a prasklinami. Proti radonu je třeba chránit obyvatelé vytápěných obytných místností. Proto je nutný radonový průzkum provést vždy. Ať už se jedná o novostavbu, nebo rekonstrukci rodinného domu.
Provádí ho specializované firmy, které měří radon přímo na pozemku, resp. přímo v místě, kde mají vzniknout vytápěné obytné místnosti. Jeho cena se pohybuje řádově mezi 2-4 tis Kč. Za nás se ideálně provádí po odsouhlasené architektonické studii, jinými slovy při zahájení stavebního projektu, protože v té chvíli víte, kde budou dotčené místnosti, resp. rodinný dům stát. V tzv. protokolu o stanovení radonového indexu pozemku oprávněná osoba provádějící průzkum stanoví plynopropustností zemin (nízká, střední, nebo vysoká) a dle hodnot z měření na místě následně určí radonový index pozemku (nízký, střední, nebo vysoký). Na základě toho provede projektant opatření proti pronikání radonu z podloží. Tento protokol se společně s projektovou dokumentací a navrženým opatřením předkládá na stavební úřad.
Obr. 1 Příklad z protokolu o stanovení radonového indexu konkrétního projektu
Další průzkumy jsou nepovinné. Inženýrsko-geologický průzkum doporučujeme klientům vždy při stavbě nebo rekonstrukci rodinného domu. Tento průzkum provádí geolog, který provede většinou jednu až dvě strojně kopané sondy (závisí na velikosti domu a zkušenosti geologa, který určuje počet), na základě kterých vidí půdní profil. Provede zatřídění zeminy, tzn. určí druh zeminy, její těžitelnost a především únosnost. Ta je klíčovým podkladem pro správný návrh základových konstrukcí objektu. Tyto hodnoty tak přebírá stavební projektant a následně jeho statik. Průzkum ale není povinný.
Je tedy na klientech, zda ho chtějí, či nechtějí zaplatit. Stojí řádově 7-11 tis Kč. Praxe je taková, bohužel, že minimálně polovina klientů tento průzkum zmíněným penězům nechce platit a řeší reálný stav zakládání až při realizaci. To nám přijde škoda, když klient šetří jednotky tisíc oproti doslova milionům korun, které dům bude ve výsledku stát. A kde jinde nešetřit než na začátku, na průzkumech, správném založení stavby, tzn. na tom, co už neopravíte, nebo velice těžce a draze. My tedy tento průzkum vždy doporučujeme, i když ho oficiálně žádný úřad nevyžaduje. Rozhodnutí je tedy na klientech.
Obr. 2 Příklad z inženýrsko-geologického průzkumu, kde vidíte hloubku sondy, popis zeminy, zatřídění dle únosnosti a těžitelnosti
Dalším průzkumem je zasakování srážkové vody. To se velice často dělá souběžně s inženýrsko-geologickým průzkumem. Tento průzkum určí, zda je možné zasakovat srážkové vody na pozemku, kde jsou stavebníci povinni zajistit vsakování, nebo zadržování a odvádění povrchových vod. Průzkumem je zjištěn tzv. koeficient vsaku, který stručně řečeno řekne, jak je zemina vhodná pro zasakování, či nikoliv, resp. jak rychle se voda zasakuje. Na základě tohoto koeficientu navrhne projektant zdravotechniky velikost zasakovacího objektu na pozemku (zasakovací bloky, nebo štěrkové lože). Průzkum stojí pro představu 6-9 tis Kč. I když cena se liší v závislosti na dané zemině. Průzkum není povinný. Klienti ho v praxi opět většinou kvůli penězům nechtějí. I když je třeba říci, že odbor životního prostředí častokrát průzkum vyžaduje.
Obr. 3 Vybrané části z průzkumu zasakování srážkové vody
Posledním klíčovým průzkumem, který v dnešní době nabývá více a více na důležitosti je tzv. geofyzikální měření. V jednoduchosti se jedná o určení vhodné polohy nově vrtané studny. Jsou vytypována místa (místo), kde se v podzemí nachází zdroje vody. V rámci měření je proveden odhad budoucí pozice a hloubky studny, která samozřejmě ovlivňuje výslednou cenu. Průzkum stojí řádově 2-5 tis Kč. Provádí se ideálně po architektonickém návrhu, aby se dala koordinovat pozice studny vůči pozici rodinnému domu. Pozice pro studnu mají svá omezení (vzdálenost od komunikace, od čistírny odpadních vod atp.) a stavební projektant je musí zapracovat do výsledného návrhu. Toto měření není povinné, pokud studnu neplánujete.
Obr. 4 Příklad z geofyzikálního měření o dvou vytypovaných pozicích a předpokládané hloubce studny
Tyto průzkumy za nás určitě doporučujeme. Ano, stojí v součtu nějaké tisíce korun, ale řeknou vám o pozemku hodně klíčových informací, které se zkrátka jednou o svém pozemku dozvíte. Tak proč je nevědět hned na začátku před vlastní realizací?
Autoři: Ing. arch. Roman Kučírek a Ing. arch. Jan Komarek, 3K Architects
Pokud pozemek vybíráte, můžete si stáhnout ZDARMA pdf 8 KROKŮ, JAK UŠETŘÍTE PENÍZE A ČAS PŘI VÝBĚRU POZEMKU NEBO DOMU a vyvarovat se chyb při nákupu pozemku.
Chcete pozemek pro novostavbu, nebo dům k rekonstrukci? Máme pro vás:
8 KROKŮ, JAK UŠETŘÍTE PENÍZE A ČAS PŘI VÝBĚRU POZEMKU NEBO DOMU
Klikněte na tlačítko níže pro okamžitý přístup k pdf s osmi kroky včetně video tréninku.